Warning: openssl_encrypt(): IV passed is 64 bytes long which is longer than the 16 expected by selected cipher, truncating in /data/web/virtuals/184775/virtual/www/domains/lenkavostova.cz/wp-content/plugins/post-views-counter/includes/class-counter.php on line 795

Warning: strtr() expects at least 2 parameters, 1 given in /data/web/virtuals/184775/virtual/www/domains/lenkavostova.cz/wp-content/plugins/post-views-counter/includes/class-counter.php on line 795
Klíšťat plný les - jak se před nimi chránit? - S dětmi ven bez obav - Lenka Voštová

Bojíte se klíšťat? Všech těch nemocí, které roznášejí? Raději s dětmi ani nechodíte do lesa nebo do trávy?

Já mám vždy, když na sobě najdu přisáté klíště, hodně nepříjemný pocit a marně se snažím vyhnat myšlenky na to, co kdyby… Do přírody chodím velmi často a občas nějaké klíště najdu. 

Klíšťata jsou strašákem dnešní doby a do jisté míry i oprávněně, protože se člověk skutečně může nakazit několika nebezpečnými nemocemi – nejčastěji boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou.

Jak se proti nim bránit? 

Ale protože určitě nechcete celý život strávit ve strachu o své děti a o sebe, podělím se s vámi o několik tipů, jak významně snížit rizika spojená s přisátím klíštěte.

Možná již víte všechno o protiklíštěcích postřicích na trávník u domu, ale celý svět postříkat nemůžete. V lese nebo na louce se bez něj budete muset obejít.

Třeba již znáte polici s repelenty ve vaší drogérii ze všech stran. Pokud ne, prozkoumejte možnosti, které v tomto směru máte. Repelentů je celá řada a je rozumné je využívat. Jsou i repelenty přírodní a některé si můžete jednoduše vyrobit i doma z éterických olejů. Prodávají se i dětské repelentní náramky s přírodními účinnými látkami.

Mnoha lidem se osvědčilo pravidelné užívání sušených pivovarských kvasnic Pangaminu. Vypadá to, že klíšťatům pak dotyčný tolik nevoní.

Kupodivu vás teď nebudu přesvědčovat, abyste se nechali naočkovat. Jednak to v hojné míře dělají za mě jiní a hlavně – aktivní opatření proti klíšťatům potřebujete znát v každém případě, protože proti nejčastější infekci přenesené klíšťaty, Lymeské borelióze, očkování k dispozici není.

Funguje vůbec něco na 100 procent?

Možná vás zklamu, že vám nedám žádné spolehlivé řešení. Je to proto, že asi žádné není. Nic z toho, co je doporučováno, samo o sobě nefunguje na 100%. Kombinací několika způsobů ochrany však počet přisátých klíšťat významně omezíte. Snížíte tím i pravděpodobnost, že se některou nemocí od klíšťat nakazíte.

Šance, že se při častém pohybu v přírodě klíšťatům úplně vyhnete, se blíží nule. Skoro s jistotou se dá říci, že občas nějaké klíště najdete přisáté.

To raději do lesa nebudu chodit…

Takže je vlastně nejlepší do žádné přírody nechodit? Raději ani nepouštět děti na trávník?

To určitě ne, vždyť šance, že onemocníte klíšťovou encefalitidou, je zhruba stejná, jako že zemřete při dopravní nehodě. Trvale zavřeni doma však asi nezůstáváte.

Pravděpodobně se v provozu snažíte pohybovat bezpečně a děláte vše pro to, aby se vám nehody vyhýbaly. Podobně je to s klíšťaty. Pokud chcete zjistit, jak můžete vy sami maximálně ochránit sebe a své děti od klíšťat, čtěte dále.

Nejvíc klíšťat není na stromech, jak možná někteří lidé věří, ale tam, kde najdou něco k jídlu. A protože se živí krví teplokrevných živočichů, čekají tam, kde je šance, že potenciální hostitel poběží kolem. To znamená kolem zvířecích stezek a míst, kde zvířata odpočívají nebo chodí spát.

Číhají v takové výšce, aby se mohla pustit toho, čeho se drží, například stébla trávy nebo větvičky, a v mžiku se přichytit toho teplého, co právě prochází kolem nich. Bohužel to znamená i to, že vaše nohy a celé vaše děti jsou právě v té správné výšce.

Co nejdůležitějšího můžete vy sami pro svou ochranu udělat?

Do přírody choďte v dlouhých kalhotách a raději i v košili. Sledujte, kudy procházíte, a dívejte se, která místa jsou pro klíšťata vhodná. Vysoká tráva, křoviny na okraji lesa, zarostlé okolí řek – to je klíštěcí ráj. Pokud takovým místem musíte projít, později buďte zvláště důkladní.

 

S oblečením hned do pračky a důkladná prohlídka

Hladové klíště čeká na hostitele, cítí teplo, přeleze na něj a pak většinou docela dlouho leze po jeho těle a hledá to správné místečko na přisátí. Občas nás jeho lezení šimrá a objevíme jej dřív, než se přisaje.

A pokud máme dlouhé kalhoty, klíště dlouho leze po jejich lícové straně, až najde kraj a dostane se na stranu rubovou, kde se již snadno dostane na naši kůži. Pak leze např. po naší noze tak dlouho, dokud není s výběrem místa spokojené. Přichytí se a začne sát.

Udělejte tedy to, že po příchodu z výletu veškeré oblečení svléknete a hodíte do pračky. Ne přes židli a ne zpátky do skříně! Na oblečení bývá hodně lezoucích klíšťat, která za pár hodin najdou lákavé místo na vašem těle. Když je však včas svléknete i s kalhotami, nemají šanci.

Při té příležitosti všechny členy rodiny důkladně prohlédněte. A večer před spaním ještě jednou. Ve většině případů, kdy jsem našla přisáté klíště, se tomu dalo důkladným a včasným převlečením a prohlídkou zabránit.

Ani poctivá prohlídka však není úplnou zárukou, že všechna klíšťata včas najdete. Někdy jsou totiž schovaná ve vlasech nebo je jednoduše přehlédnete. V noci pak přelezou na lepší místo a ráno je najdete již pěkně nasáté. Útěchou vám budiž to, že místo možných deseti máte jen jedno.

Můj nejhorší zážitek s klíšťaty

Asi nejhorší klíšťový zážitek mám z loňského léta, kdy naši kluci s tatínkem vyrazili na přespání pod širákem.

Nejdříve se vydali prozkoumat místo starého keltského hradiště. Starodávné místo na kopci však bylo úplně zarostlé lesem a trávou třtinou, takže nebylo vůbec možné se tam utábořit. Sešli tedy do údolí k řece, kde si rozložili ležení a přespali.

Druhý den ráno po probuzení zjistili, že na každém z nich je přisáté celé stádečko již docela nasátých klíšťat. Z našeho nejmladšího jsem jich vlastnoručně odstranila 8, nepočítaje ty, které se ještě přisát nestihly a zatím neškodně lezly po kůži.

Kluci asi měli tu smůlu, že natrefili na hnízdo mladých, protože všechna klíšťata byla stejně malinká. Takže vám z vlastní zkušenosti radím – prohlížejte se, i když to není zrovna pohodlné nebo se vám nechce.

Již mnohokrát se nám stalo, že někdo z rodiny na sobě našel třeba 15 lezoucích klíšťat hned po příchodu z výletu. Zrovna minulý týden jsem se posadila ke svačině a z ponožek jich sundala pět. Klíšťatům se zkrátka v posledních letech daří a jejich množství je úctyhodné. 

Čím dříve je pryč, tím lépe

Oficiální zdravotnické prameny uvádějí, že v prvních dvanácti hodinách po přisátí klíštěte je riziko přenosu klíšťové encefalitidy a boreliózy nižší, ale nakazit se můžete již po dvou hodinách od přisátí.

Takže i když se klíště přisálo, ale vy jste ho objevili již po takto krátké době, nemusíte se zbytečně celé týdny strachovat. Klíště zakápněte dezinfekcí a odstraňte pinzetou, kartou na odstranění klíšťat (pořídíte v některých lékárnách) nebo v nejhorším případě rukou. Snažte se klíště nezmáčknout a zbytečně s ním nekroutit.

A nezapomeňte si poznamenat do kalendáře, kdo měl kdy klíště. Pokud by se vyskytly později nějaké podezřelé příznaky, půjdete k lékaři s tím, že víte, kdy jste klíště měli. Odvíjí se od toho např. spolehlivost testů na boreliózu.

Snad vás potěší alespoň to, že i když je klíště infikováno, neznamená to, že právě vy onemocníte. Hodně záleží také na vaší imunitě.

Nakonec bych vás chtěla varovat, že sezóna klíšťat je dosti dlouhá. Loni jsem na sobě našla přisáté klíště 26. února. Také listopadová klíšťata nebývají výjimkou.
Vy ale již víte, jak se před nimi aktivně bránit, a proto můžete vyrazit bez obav vyrazit na výlety. Více návodů, jak se vypořádat s nástrahami přírody, najdete v e-booku Báječné výlety s mrňaty